Jaké faktory mohou ovlivnit trh se zlatem?

  • Měnové války – nejsou ničím jiným, než sofistikovanější formou protekcionismu z minulého století, kdy země uvalovaly na dovážené zboží cla s cílem ochránit svůj vnitřní trh a zajistit tak produkci pro domácí výrobce a tím i zaměstnanost. Tyto faktory jsou veledůležité i v moderní době. Především vyspělé ekonomiky se snaží chránit své trhy. V momentě, kdy ztratily možnost uvalovat na dovážené zboží clo, se snaží oslabovat své vlastní měny snižováním úrokových měr a tisknutím nových peněz. Tím zdražují importované zboží vyrobené v zahraničí a naopak podporují export domácích výrobců.

    Vedlejším efektem je však znehodnocení úspor domácího obyvatelstva, které si za stejné peníze nakoupí méně zahraničního zboží. Každá devalvace tak dopadá na vývoj cenu zlata. Investoři se snaží omezovat držení své domácí devalvované měny a hledají jiná aktiva. Když budou měnové války pokračovat, zlato poroste. Příkladem je nastartování kvantitativního uvolňováni v Japonsku v roce 2012, kdy jen oslabil vůči dolaru a euru za 3 měsíce o téměř 20% a cena zlata v Japonsku lámalo rekordy.
     
  • Nákupu zlata centrálními bankami – souvisí s oslabováním hlavních rezervních měn – především amerického dolaru a eura. Rozjezd tiskařských lisů, které chrlí nové dolarové a eurové bankovky, způsobuje nervozitu v zemích, které používají tyto dvě měny ve svých rezervách. Nově vytištěné bankovky znehodnocují bankovky již vytištěné.

    Dokud bude tento trend pokračovat, budou centrální banky celého světa (kromě USA a EU) reagovat nákupem zlatých cihel. Není divu, dolar od roku 1913 ztratil už skoro 98% svojí hodnoty a neohroženě v tomto trendu pokračuje. 
  • Státní rozpočet USA a fiskální útes – v momentě, kdy se republikáni a demokraté nejsou schopni dohodnout na podobě rozpočtu, začíná na trzích stoupat nervozita. Zažili jsme to již v roce 2011, kdy málem přestala fungovat většina federálních institucí a řešení přišlo za minutu dvanáct, nebo spíše několik minut po dvanácté. Neschopnost politických elit USA ohrožuje nejen tamní domácí ekonomiku, ale i ekonomiku celosvětovou.

    Obavy z recese jsou pak spolehlivým spouštěčem růstu ceny zlata. I letos předpokládám bouřlivé debaty nad rozpočtem mezi zastánci rozpočtových škrtů a zastánci zvyšování daní. To dává dobrou šanci na růst na zlatě.
     
  • Chronické dluhy jižního křídla Eurozóny – situace v Řecku, Španělsku a Itálii se příliš nelepší, čísla jsou stále stejná, možná i horší. Nezaměstnanost roste, alarmující je především situace u mladých lidí, hrozí vznik nové „Lost Generation“. Pokračuje propad cen nemovitostí, stávky a nespokojenost obyvatelstva vedou k přílivu hlasů populistickým stranám, případně k povolebním patům, které nic neřeší (obojí jsme viděli na začátku roku v Itálii). Vznikají nebezpečné precedenty jako návrh scénáře záchrany Kypru výměnou za zdanění veškerých bankovních vkladů obyvatelstva. Ekonomický motor Unie – Německo – začíná ztrácet na síle, nemluvě o stoupající neochotě německých voličů neustále sanovat dluhy jiných zemí.

    Šance na zotavení ekonomiky jsou v letošním roce mizivé. A právě toto ekonomické oživení by asi jediné mohlo zaručeně pomoci vytáhnout Evropu z dluhové pasti. Cesta, kterou se EU vydala, tak s největší pravděpodobnostní bude pokračovat. Skupování rizikových dluhopisů Evropskou centrální bankou a tištěním nových peněz může opět katapultovat cenu zlata na pozice, které ztratilo na začátku roku.

     Kamil Kresta, manažer ČM AURUM